Kočičí

Při pohledu na víno zasvítily Milanovi oči. Ze slušnosti se upejpal, ale pak víno vypil a utřel si ústa hedvábným červeným šátkem. "Tak se mi zdá," rozohnil se, "že si dneska budeme užívat, paničko." Neřekla na to nic, ale odvrátila se a udělala tvář, jako že se jí chce zvracet. Ještě vypil jednu láhev, zatímco ona pogovala u pódia. Byl to takový šlachovitý zakrslík, kterému na hlavě holé jako pštrosí vejce zůstal jen věneček šedivých vlasů, ale pracoval v bance a měl slušné příjmy.  
Kdybych toho neblahého večera vpochodoval do oné městské čtvrti, kde ti dva seděli u kulatého stolu, nebudu muset vymýšlet žádné kanály, odpadiště ani úklidové služby. Kolem jejich nepravděpodobné jiskry lásky se zrodili jak umývači chodníků, tak strážníci i sběrači odpadků a jako jeden muž byli zvědavi, jak si povedou v posteli.