Pro člověka není důležité to, co mu v určitém okamžiku patří.
Horší je, když nemá nic a začnou se objevovat nádory a vředy. A proto vám povím, co se mi stalo.
Já potřebuji především dívku, která je oknem otevřeným k moři, a ne zrcadlem, které mě nudí. A právě tehdy, když jsem byl unaven tím prázdným pokřikem a neměl jsem co říct, zdál se mi ten sen. Byla tu strmá, kluzká stezka. Propukla bouře a noc se v ní valila jako obří Venuší kulička. Stoupal já vzhůru, zatvrzele jak Abrahám a doufal jsem, že na temeni naleznu něco víc než jen další balvany a žuly. Doufal jsem v Dívku z žurnálu, která by pod kalhotami a blůzou neměla nic. Místo ní tam byl Bůh. Ano, byl to skutečně On, poznal jsem ho okamžitě. Nepohnutelný, nepolapitelný, prostě borec, čekal tam jenom na mě. Nemohu nepřiznat, že jsem byl maličko poctěn.
Jde o to, k čemu mezi vámi došlo. 😁😊
OdpovědětVymazatToť otázka.. :D
VymazatObdařil mě vrchovatou měrou many.
OdpovědětVymazatmany - to se, myslím, píše money.
VymazatMana se tudíž píše Mona, a jsme zas u dá Vinciho.
VymazatJá raději bohyně, ty vidím pokaždé, když onanuji. :-)
OdpovědětVymazatLepší by bylo, kdyby tam čekala nějaká Bohyně :).
OdpovědětVymazatTeď vidím, že totéž napadlo Akima :).
VymazatNo, Mohamedovi se zase zjevil archanděl Gabriel, a jak to dopadlo...
OdpovědětVymazat