středa 8. července 2020

Povinně kuřba a pak na kutě

Víte, jsem nesmírně rád za vás, za blogery, kteří tu - někteří nenápadně, jiní s nápadným virválem, pokukujete, zda náhodou nepřibyl nějaký brilantní článek, nějaké to dechberoucí psaníčko mistra uzurpuma... Výpadek proudu na pár dní, který měl za následek pád tří sloupů elektrickým vedením - protože na posloupnosti koneckonců v psaníčkách nezáleží, už se vymlouvat nemusím a nebudu, protože je definitivně zažehnán. Kompjůtr mám taky... sice ne nijak zánovní nebo rajcovní, ale zatím tluče. Klávesnice je hnusná jak bradavka zhýralé babky, píše se mi na něm dost nepohodlně, protože rozložení kláves je neortodoxní, ale píše se. Bůh tedy zachovej a požehnej Stálého čtenáře, který tu právě teď slídí... A to má tři ráno. Neustále tu okouní nějaká dívka v kalhotkách, která si prohlíží články na telefonu a pak do komentářů vzkazuje, že jsem úchyl nebo něco horšího. Buď ona nebo jiná dívka, která se nevyjadřuje a jen nevychází z údivu, že jsou na světě takoví sexisti.. a nebo ještě další odrůdy vás, čtenářů a čtenářek, které jsou mi daleko milejši, i když o sobě nedávají znát... Inspirace u mě jako u ostatních nepřichází klopotně a pomalu... pořád pryští... obvykle jako hadice spermatu, kterou někdo vsune do otvoru sviňky. Psaníčka, narozdíl od dětí, přijdou jednou za čas na svět zcela bez porodních bolestí. Jen jsou dny teplé a dny horké, kdy kromě chuti pít kořalu a mexická piva s ledem a umírat nemám takřka nic na srdci. Nic upřímně zapovězeného ani nic pošmourného, čím bych vás mohl pošpinit, zkrátka žádné transcendentální moudro, co bych sdělil nějaké anonymní mase shromážděné na místním blogu. Neprotáčejte oči. Můžu vás nakrmit, no problem, nic mi není bližšího. Ale nechtějte, abych se taky díval, jak vyžíráte perly, které vám spolu s otrubami hážu... Uvědomte si, že jste zde dobrovolně. Nikdo vás nenutí do četby. Stejně jako vás nikdo nenutí chodit do práce nebo si měnit kalhotky. Ale že to občas některé děláte, děláte hlavně kvůli sobě.

Okolí se sice tváří, že mu na tom záleží, ale mně je to šumafuk...
Mne zajímá jen příběh za vašimi víčky.

Žádné komentáře:

Okomentovat