Snesl zelené z trávy

Nečekaně to byl právě Alfred, který se ujal role dohazovače.

Na zastávce stála dívka s něčím velmi podivným na hlavě. Čuměla jak sova do mobilu. Měla na sobě něco vzdušného, zdánlivě vzrušujícího, přičemž všem okolostojícím ukazovala vystříh. Moc jí to slušelo. Později jsme se seznámili v hostinci a dali si na znamení přátelství kachnu. Pak se to celé ještě několikrát opakovalo, dokud to nepřestalo. Vzpomínám na ni s něhou, byť poněkud nezaslouženou! Podvedla mě s kamarádem, který se mnou leze bouldery...

Už pouhá její přítomnost po mém boku vzbuzovala žárlivost samečků bez holek. S arogancím jím vlastní dělali vše možné i nemožné, aby mi zabránili se jí dotýkat. Skládali na mě vtipy, častovali mě urážkami pro nedomrlost mého vzrůstu, ji chytaly u pasu, dotýkali se jejích tuhých bradavek.