Někdy si myslím, že na světě jsou dva druhy lidí. Lidi, kteří mi rozumějí, a ti ostatní. A jestli tomu nerozumějí, nemá smysl jim cokoliv vysvětlovat, protože oni tomu prostě nerozumějí a nikdy rozumět nebudou.
Vypadala jako závoj, přetažený přes nějaký jiný svět. Vagínu měla jako vnitřek granátového jablka, šťavnatou.
Zašklebila se a obnažila své nádherné zuby. "Ach, božínku," řekla. "Stejně bych tam venku chtěla být s tebou."
Ráno bylo ještě daleko, ale město už se připravovalo na další den. Stanuli na střeše stopatrového domu.
Chvíl tam jen tak stáli a hleděli do zenitu, chytila se ho kolem pasu a mlčela, přiléhal k nim hukot letadel a kvílení sirén, od moře foukal vlhký a ledový severák.
"Jsme tak silní", řekla, "a tak slabí."
"My?"
"Všichni silní."
Včera jsem měl tak bizarní sen... stál by za článek. Ale komu by se to chtělo číst?!
Žádné komentáře:
Okomentovat