Zas jsem na vážkách, co vám mám říct. Možná nějaké pičovny, ty vaše mozečky nasytí, myslím, dokonale. Věděly jste, že za časů Napoleona armáda neměla nádob a že se pilo víno z hrstI? Sudy se otvíraly bodáky... Pro ty z vás, které to neumí, mám vzkaz. Je to stejné, jako když vás nabodne přítel na rožeň...
Nicméně zpátky k tématu. Víno crčelo proudem... zpívalo se, dupalo v rytmu tarantely a hlavně... hlavně se lidi k sobě tiskli. Pilo se, jako pijou prasata v korytě.
Ne jak dneska, v těch tetrapacích.. které přežijou i nálet stíhačky... resp. obal shoří, ale pořád to bude ta trapná krychlička, nevytvarovatelná... ani nerozmačknutelná... aby byla uzavřeno, co je uvnitř, naprosto. A to ani nemluvím o nějakých stupidních výdobytcích vědy, třeba o oxygenoterapii. Koncentrovaný kyslík možná má jakési příznivé účinky na stav pokožky, dodává pleti mladistvý vzhled a osvěžuje... ale totéž s vámi udělá deset minut švihadla nebo půl hodina běhu. Nebuďte měkké. Ale zpátky k válce.
Kdo je roznícen statečností vojáků z časů, o nichž hovořím, nechť nyní pohledí na tvář IT experta. Absolutní parodie na mužství. Ty rozpité nosy, dvojité brady, prázdné oči, pisklavé hlásky. To jsou prostě ksichty a personality, které nic nevědí o jatkách, vzpírání břemen ani o životě, tak jak byste po nich mohly chtít, aby jej dobyly?
Dneska je v módě samolibý uchýlák, který štípe holku do boků a šeptá ji nemravnosti...
Kulatý světe, řeknete si.. proč takovej hulán má větší šanci na zasunutí? Protože proto, ženy jsou zkrátka povrchní bytosti, běhny. Běhají za šancí porodit zdravější mimino.
Nedávno jsem rozmlouval s náhodným kolemjdoucím a jeho milenkou, kteří mi laskavě sdělili podrobnosti o jejich nevěrách: "To, co provozujete, zdaleka není tak nevinná hra, za jakou ji vydáváte... pane, vždyť vy pícháte ženu svého kamaráda... to vám není hanba? A vy, paní, proč jste neposlušna počestnosti k vašemu choti? Co vám u něj chybí?"
"Chybí mi to, co tady u Josepha přebývá," uznala Jasmin.
Zakabonil jsem se. "Paní, nevykládejte mi tu nic o nemravnostech. Vím, že v Království nebeském vám nebude umožněno nic, pro co tady tak horujete, kvůli čemu lžete a klamete."
Když jsme se loučili, na odchodu pronesl k ní tak, abych to slyšel: "Tvoje žebra, vystupující kostičky, jsou lahodné na omak jako žebírka krůty. Nic nad ně." Trapné pokolení.
Žádné komentáře:
Okomentovat