Některé věci jste prostě museli nechat být. Museli jste se soustředit jen na to, co je ve vašich silách. Tak jsem Lindu bral jen jako další holku do postele a ne na to, abych ji učinil královnou. Byla na invalidním vozíku, to jsem vám neřekl. Ale co bych to byl za borce, kdybych si nic nezačal s postiženou.
Polámanou, bezmocnou holčičku, neschopnou se bránit, do které jsem vstupoval vždy opilý já s pološílenýma, mihotajícíma se očima podobnýma hladině rychlého potoka. Dlouze jsem si užíval sexu s ní, kdy ona nemohla pořádně nic. Potom jsem ji velmi rychle z hlavy vytěsnil.
Její sestra byla jiné kave. Vždy upravená. Chodila ve volných šatičkách, prsa do ohmatání, v rozkroku též do podrbání.
Linda dokončila výšku a už jsem o ni neslyšel, kdežto s její ségrou jsem to táhl tři roky.
A představovala pro mě běhech těch několika let vše, co jsem věděl o sexu. A co jsem věděl o krutosti. Na ten beznadějně divnou dobu,kdy jsem cítil, jak mě její tělo zaplavuje jako opojné víno, rád vzpomínám. Byl jsem opět živý...
Žádné komentáře:
Okomentovat