Tak kdo tu ještě zůstal zalezlý? V tvrzi hříchu a přebytečných masakrů, přiznejte se, copaté holčičky. Určitě se zpoza své slušivé sukýnky usmíváte. Tedy vaše PŘIROZENOST uvelebená v kalhotkách se usmívá. Dříve holky zvaly chlapce na malé černé, ale dnes už to tam holky černé nemají. Aspoň myslím.
Tak tedy, shrňme si to. Na resumé patlatoku je ještě brzo, vždyť zbývají dva dny. Poté se astronomicky rozloučíme, nebo ne astronomicky, ale matematicky na úrovni elementární, s rokem křečka nebo co teď letí. A nastoupí další. Rok volal do nebes svou roztržitostí. Nejdříve fungovaly články, ale pak přestaly vycházet tak, jak si to stuprum vymyslel, takže nemělo smysl se ozývat. Nyní raketoví technici z blogu strávili své přesčasy na vyčerpávájící a rizikové práci na systému zveřejňování článků, což přineslo úspěch. A my se budeme ozývat v tradičním čase. Opět, opět, děkuji ti, ty neskromná entito, co si říkáš Bůh! Vlastně jejich úsilí přineslo i jiné ovoce. Všichni z blogu.cz odešli někam do neznámých končin, a hrstka nás zůstavších tak nemusí řešit otázku, zda popíšeme veškerou kapacitu blogu.cz!
Highlighty roku křečka:
Stuprum měl v hlubokém rozjímání při borovičce, rumu a vermutu čas stvořit postavu, která předčí vaše očekávání.
Podařilo se mu zlomit ruku vyhazovači na tancovačce.
Zároveň se mu podařilo objevit půvabnou princeznu ukrajinsko-polského původu, která ho přivádí do vytržení. Nechce si to naneštěstí přiznat. Dobýt se do jejího srdíčka bude oříškem roku candáta (2018 nebo 2019).
Prodělal těžký výpadek paměti, tzv. blackout, který ho na několik dní připoutal na křeslo!
Splnil si svůj sen a prohrál peníze v kasinu.
Koupil si maskáčové kalhoty ze sekáče.
Jmenovala se Zdenička a postrádala teplo mateřské lásky a lásky otcovské.
Chvíli se o ni přetahovali ve dvou pasťacích, než se dostala do péče pana Kohouta, majitele obchodu se sirkami. Tam docházela i paní Kalivodová, manželka slavného jičínského právníka Kalivody, který dostal tři své kriminální případy až na Evropský soudní dvůr. Paní Kalivodové zjihlo osrdí, když uviděla tu chuděrku, jak se válí poblíž začouzené linky s krabičkami od sirek i řekla panu Kohoutovi, za nehož se čerstvě vdala, že si ji vezmou do láskyplné péče. Ukázalo se ovšem, že Kalivoda je kromě právnické veličiny taky brutální masovým vrahem, což si, prosím nepleťte s vrahem sériovým, neboť tí mají zpravidla zcela odlišnou motivaci i metody zabíjení, úplně jiný profil, zatímco jeden je psychopat, druhý je sociopatický inteligent, který se náhodou dostal k sofistikovanému vraždění.
Zdenička vyrůstala v rodině, která měla daleko k dokonalé. Štěpán Kalivoda tloukl každý týden paní Kalivodovou tak, až se jí dělaly modřiny kolem výrazně nalíčených zelených očí. Ať už z její skryté, tedy latentní touhy být vlastněna a bita dominantním jedincem nebo z nedostatku příležitosti, což se moc nezdálo, protože měla stále jakési křivky a uplácanosti těla, zůstavala v moci pana Stěpána. A Zdenička jako plující balónek na rozbouřených vlnách zdivočelého moře se valila v bezednost úzkostí a strádání, poněvadž sotva začala pravidelně přicházet do svých dní, pan Štěpán ji začal sexuálně zneužívat, nejprve po ní vyžadoval pouze orální uspokojení, později se stále nenasytněji začal prodírat i do jejích vaginálních oblastí, dokonce do zadních vrátek. Zavíral ji do pokoje, protože ji chtěl pouze pro sebe, už ani nechodila do školy, ve třinácti tak těhotenský test oznámil, že čeká potomka. Jaké trauma asi rozechvívalo tu jemnou dětskou dušičku s tak citlivýma andělskýma očima, to se neodvažujeme posuzovat, pravdou však zůstává, že Zdenka byla na konci sil, její nekončící pokusy o sebevraždu hraničily s šílenstvím.
Hodily se k vykreslení jejího stavu tyto verše:
Tvá záře celá křivá -
oko mdlé a chůze líná -
vždyť jsi jako umučení,
což Ti v nebi zdrávo není?
Krátce a stručně, Zdenička porodila na koberci dceru, kterou Štěpán pojmenoval Maria, která ovšem za dva umřela na vyčerpání organismu. Než se tak stalo, vyřízl dítěti z hlavičky mozek a uvařil ho na středním plameni, načež ho zkonzumoval před zdcenou paní Kalivodovou připoutanou k radiátoru i nad duchem nepřítomnou, krví zbrocenou pravou to Xenou týraných žen, Zdeničkou. Tady už přestávala všechna zábava, paní Kalivodová neměla odvahu se vůli Štěpána postavil a zavolat na něj příslušníky mravních pořádků a Zdenička byla ve čtrnácti letech pouhým pokusným zvířátkem, které ovšem začínalo nezvládat nápor nových experimentálních podnětů.
Žádné komentáře:
Okomentovat