pondělí 24. října 2016

Dictum sapienti sat est

Ujištuji vás, že ač zrozen v tuhém mrazu, nedám dopustit na svit slunce a jeho schopnost prozářit lidskou pokožku. Na jihu se zrodilo všecko krásné, všecko trvalé. Arábie, Judea, Hellas. Severní lidé to uchytili teprv, když se naučili stavět jakási kamna.
Dejte mi aspoň teplo, když už mám bídně živořit a vařte medovinku, aby se též duše zahřála.
Kdyby Pánbůh byl stvořil Adama v Sibiři, tento by první den zmrzl. Naštěstí se tak nestalo a známí milenci z Bible stvořili celé generace dětí, dětí dětí a dětí dětí oněch dětí.
Naštěstí ho Pánbůh stvořil v zahrádce. Kde kvetly plané růže a macešky. Po trávě se valily nejrůznější brouci, hlavně tesaříci a spolehliví skarabeové, kteří tehdy ještě nepodstoupili evoluce, po níž se přemístili na poušť, samozřejmě.
V zahrádce. Kde si to rozdával s Evou po nocích i za úplně bílého dne, protože mohl.
Beztak Eva chodila již brzy s outěžkem a uvědomila si nástrahy mateřství. Že to není jen šukačka, ale taky ji občas bolí bříško, jak do ní kope zevnitř rostoucí občánek.
Rostou ji kozy, připravují se na laktaci.
Až ji vyleze z břicha ten odkojenec, sama obvykle tři dny neví, co s roupama. Přemýšlí, jak se to vyvrbí. To už ale přichází čas kojit. Bolestivě se jí nadmou prsa, ten uslintanec se jí přilepí na dvorce s bradavkami a stiskne zub. Nebo jen žmoulá tu růžovoučkou bobulku, nevím vlastně, kolik zubů takhle ze startu mají.
Důležité je se dobře přisát, když se to nepovede, vede to k problémům, mlíčko není syté, nepřibíraj a mamku ještě bolí ty cecky, poněvadž když laktace nefunguje tak, jak ji Pánbůh stvořil, způsobí to ploštění trubic a ty se pak zanášejí.

Jednou se Adam brutálně zpil, snad až do němoty nebo rozhodně blízko, se svým vnukem nebo možná tchánem, nepoznával je, sotva počet obyvatel Ráje přesáhl tisícovku, nepoznával už všecky a vnímal je jen tak zamlženě, obzvlášť když se zlil v hospodě, kde trávil nekřesťansky mnoho času.
Jednou se prostě tak zpil, že došel do stanu a vyvlekl Evu ven. Nad nimi řetízek nadhvězdného třpytu. Kdyby nejevil značné známky opilosti, mohl si důkladně prohlédnout asterismus v Orionově pásu. Jenže to už ji řezal hlava nehlava, probudil se z němoty, že prý mu ukradla boty, topánky, takže si musel půjčit nějaké od svých dětí a ty mu způsobily otlačeniny a puchýře. Zbil ji docela bezdůvodně, jak sami uvidíte, neboť si je sám ve vážné opilosti odnesl do lesa, kde se holil. Později je tam samozřejmě taky našel, v rybníce.
Eva strádala tělesně i duševně, ale protože nebyla Adamovy hřmotné konstituce a už vůbec ne jeho povahy, dobré akorát tak na propadání závislostem, svěřila se jedné z dcer, že uteče. Kde a kam, to zatím nevěděla, ale byla si vcelku jistá, že už ji nějaký šlechetný muž, syn či vnuk, neodepře pomoc a odmění se jí nabídkou k společnému bydlení.
Dívala se tak zničeně, že se jakási její dcera dcery rozplakala. Nabídla se, že se vzdá svého muže, aby tím babičku učinila šťastnou.
Tak si Eva vzala ve svých pětačtyřiceti letech patnáctiletého kloučka a počali spolu další Adamy.

Za nějakách 82 dní mám tři pětky na svém letorostu. Jak je možné, že jsem stále naživu, to jde mimo mě! Že mi ještě nikdo nevrazil kudlu do břucha a nerozpáral jak kovářova čokla. Při tom, jak je masakruju. Jak na ně zvysoka chrlím své impertinence a rovnou urážky!
Brzy Halloween. Těším se.

Žádné komentáře:

Okomentovat