Probuzení bylo náhlé a strašné. Jednoho letního odpoledne byl jsem na procházce přepaden drakem: prvotní fasí přemýšlení, poháněného absolutně komandující vůlí. Musí se tu násilně přemítat, se strašnou námahou, o věcích neuchopitelných, nejšeřejších nuancích duševních stavů, o setinách milimetrů a vteřin...., musítu být vždy nějak zvítězeno, vyloučeno odejít s nepořízenou, rozdělat, odložit; každý pokusšílení toto zarazit končí myšlením ještě běsnějším; - snáze dostat se z Maelstromu. Tehdy držela mne tato křeč zbytek dne a většinu noci, aby mne druhý den zase zachvátila a nikdy již zcela neopustila. Považoval jsem tento černý květ Věčného Vítězství, přesazený s nebe do zemského bláta, dlouho jen za nemoc.
Žádné komentáře:
Okomentovat