Na vymrdanou si každopádně vyčlením čas, nejspíš už dnes večer, to značí za dvanáct třináct hodin. Pokud vše klapne, měla by usínat v kolečkovém křesle s poškozenou míchou.
Zasluhuje pohřbít zaživa, leč ne každý je takový kruťas, tak ji alespoň zajistím trest v podobě ochrnutí.
Náhodou totiž nebyla vymrdána mnou, nýbrž mým sokem, se kterým si užívá vesele dál. Jen tři bloky ode mne.
Je to k zlosti, když slyším, jak její řev dopadá až na ulici a každý se tím směrem otáčí.
Samozřejmě by se jednalo o pokus zoufalého laika, jak se dostat k samici jejího typu, kdybych vyběhl k jejich hnízdečku lásky a podpálil ho.
Aspoň bych však docílil jejich přesídlení. A před očima by mi nelítaly obrázky vymrdané, kterak je stravována horečkou mládeži nepřístupného sexu.
Žádné komentáře:
Okomentovat