Kolébka krále Krvavce

V: Václav

VP: Velká Porota (BBC)

VP: Nazdar Vašku. Zdá se, že ses dostal mezi elitní dvacítku přispěvovatelů. Vybrali jsme tvoji povídku do dalšího kola.
V: Dík, to mě těší.

VP: Napsal jsi povídku na zadané téma. Tentokrát Pazneht.

V: Vím a ještě jednou děkuju, že jste mě vybrali, i když mi téma bylo spíš volné.

VP: Není zač. Jelikož ses kvalifikoval až z oblastního přeboru, nečekali jsme, že dojdeš tak daleko. Do celonárodního kola. Kde možná obsadíš další čestnou pozici v první padesátce a půjdeš do extraligy psaní povídek.

V: Psaní je moje hobby.

VP: A co děláš kromě psaní? Máš nějaké jiné koníčky?
V: Psaní je jako sraní, co nenapíšu, prostě vyseru a on to někdo pouklizí, když není poblíž splachovadlo.

VP: Co tím jako chceš říct, Vašku? Podle tebe jsme instituce, kterou můžeš kdykoliv posrat?
V: Ne, nechci říct nic. Jste mi volní jako povídky, jimiž se snažíte udělat dojem na kouřící teenky s copánky a obtloustlé primánky.

VP: Tys asi trochu přebral, ne? Mám sto chutí tě poslat zpátky, kde jsme tě našli. V úplné žumpě a zapádákově, odkud by ses na vrchol nevyškrábal ani náhodou.

V: Si posluž. Píšu jen proto, abych měl na chleba. A že mi tečou z nosu krvavé krůpěje a v koutcích úst schnou z holubů chuchvalce, nikoho stejně nezajímá.

VP: Burane na entou. Myslíš, že jsi jako ten Kingův král Krvavec? To si myslíš? Že když ti přeskočí. můžeš kohokoliv odkrouhnout a zákon na tebe bude krátký?

V: Myslím, že ses nechal zbytečně unést a měl bys uklidnit hormon. Nic nestojí za rozčílení. A hlavně ne přihlouplé značky na papíře.

VP: Zabiju tě, ty hajzle všivá! (teče pěna) Ty ku*do líná, mazej do lágru. Shýbej se pro mýdlo pěkně ve sprchách. Ať už tě tu nevidím. Vyžente ho někdo ze studia (volá na moderátorku předpovědi počasí). Ty Žide, tos neměl.

V: Tys neměl, aspoň ne naživo, teď ti klesne sledovanost a nikdo už si tě neposlechne, jseš odepsanej.