středa 9. září 2015

Kančí ragú

Jestli seš kanec.. jednou provždy jsi,
na tváři ti úsměv zahraje
na ubledlých tvářích tam vášnivě hvězda hraje
a ptá se: myslíš, že jsi květ?

Sám neumím povědět.
všechno uschlo jak mety, kam jsi nedospěl,
jak hroby, oplakané a neudržované
sotva se zájem o život probudí
už ho mladá samice zapudí

Nebráním se neskromným návrhům,
nad bezednou roklí či nad
pěšinou stmelenou z révy
nad tratí bez vyhlídek a vnad

Chci jen uniknout žití trudům
všem těm potyčkám a bludům
všem těm zmrdům a násoskám,
vyhnout se soudům a rakoskám.

Žádné komentáře:

Okomentovat