sobota 22. srpna 2015

Mesaliance

"To, co nazýváme "prázdným prostorem", není ve skutečnosti zcela prázdné."

V chatrči spolu bydleli Kráska a Zvíře. Tuze je rmoutilo, že nemají děti, život bez dítěte je jen půl života. Když už nedoufali a smířili se s tím, že dožijí život o samotě, narodila se jim dceruška. Pojmenovali ji Faidra. Vyklubila se z ní svůdkyně, která otravovala život všem bohům? Nebo vzdoruje černé své lásce k nepříteli a raděj se odpraví, než by skutkem pošpinila čest?

A který kraj bys, pane, prohledal?
Vždyť sňal bych z tebe starost a hoře,
já podél Korintu jsem zbrázdil obě moře,
já za Theseem byl i v oněch končinách,
kde mizí Acheron v podsvětních hlubinách.

Za novou nadějí do jiných končin chceš?
kde doufáš, že otcovu stopu nalezneš?

Ty myslíš, že by cit a rozum zapomněly,
na věčnou překážku, jež od sebe nás dělí?

Své žalné tajemnství ti zjevím, paní, celé,
jež bědné srdce mé už neunese déle.

Kdo právo dává ti a jaký důvod máš,
o bezživotí své že stále ukládáš?

Jak strašný úmysl ti zdrásal asi duši,
když srdce ještě teď úzkostně ti buší?

Při prvním pohledu tvém roztál led i sněhy,
když k tobě oči vznes', ty byly plné něhy.

Co lákalo by mne, je srdce zlomit tvrdé,
a bolest do duše vnést necitelně hrdé.

Žádné komentáře:

Okomentovat