Voják-vojáček nedbal, že vůz stojí na volném prostraství.
"Vstaň! Stehen zí...zí...auf!" koktl.
"Aufauf!" Hleděl vytřeštěně. Zůstala sedět. Dělala, že nerozumí. Vojáka-vojáčka nechala se všemi rozpaky hledět do svých zad.
"Slyšíš! Neslyšíš? Vstaň. Stehen zí auf...!"
Olízl si vzrušením rty. Slyšela, jak mlaskl.
A pak udělal krok, prudce do ní strčil a zaryl jí hlaeň pušky do boku.
Zuřivě se otočila. Ale počítal s tím. Měl tušení, že mu bude chtít chytit hlaveň pušky. Skutečně se rozmáchla a právě tím bezděčným gestem se prozradila.
Neměla už co vysvětlovat.
Kočár do Vídně
Žádné komentáře:
Okomentovat